Výlet na vínem a designem

Spojení designu a vína v poslední době funguje velice dobře.

Jižní Morava, speciálně oblast Pálavy, je naší „zemí zaslíbenou“, kam se rádi pravidelně vracíme. Velikonoční výlet byl krásný, byť počasí na kola nebylo. Vynahradili jsme si vše o prodlouženém víkendu na začátku května. Jako každý rok jsme vyrazili „koštovat“ loňská vína i obdivovat krajinu a architekturu. První výlet na kolech je vždy ve znamení otlačeného „pozadí“, takže ochutnávka vína je příjemnou odměnou za tyto „útrapy“.

Zahájili jsme návštěvou našeho oblíbeného vinařství Gotberg, jehož vína se každoročně umísťují na předních příčkách světových soutěží, a v Salonu vín české republiky je najdete spolehlivě každý rok. Posezení na terase s výhledem na Pálavu a jezero Novomlýnské nádrže se neomrzí, obzvláště se sklenkou vynikajícího Rulandského při ruce. Architektura tohoto vinařského domu mne nepřestává bavit i fascinovat. Autorem návrhu je brněnský atelier Bukolski architekti s.r.o. Stavba je krásná nejen zvenku, kdy ji obdivujeme při šlapání do kopce mezi vinicemi, obdiv si zaslouží promyšlený interiér s úžasným ryze moderním sklepem. Interiérový nadšenec nemine hygienické zázemí, které vypovídá o citu pro detail a nadčasové materiály. Nenechala jsem si ujít žádný kout.

Dal by se zde strávit celý den, ale plán cesty byl jasný – směr Pasohlávky a okruh přes Brod nad Dyjí, Pernou a Klentnici na sebe čekat nenechal. Kolem vody cesta ubíhá rychle, stále je na co koukat a vinařství se předhánějí ve svých nabídkách. Voda přitahuje vodu, takže jsme pořádně zmokli, nicméně příjemný budoucí resort Slunečné domy u Mušova jsem si ujít nenechala. Vydařený počin architekta Borise Hály zaujme i nyní, kdy jsou postaveny jen tři domy z plánovaných třinácti. Víkendové domky v moderně pojatém vzhledu vinařských sklípků jsou příjemnou podívanou a rekreační pobyt zde bude velmi příjemný.

Výšlap z Perné do Klentnice je pověstný, prověří fyzickou i psychickou odolnost. Za odměnu je člověku pohled za kopce na Pavlov a hrad Děvičky.

Druhý výlet byl opět tradiční, okruh v delší nebo kratší verzi jezdíme pro radost každý rok. Start byl Lednici, kde mne velice překvapila stavba lázeňské kolonády. Její vznik provázely spory a tahanice, nicméně si myslím, že je hezká a velmi příjemná. Sochy, které ji krášlí, jsou moderní, samotná architektura je nadčasová, lidé ji intenzívně užívají a rozhledna na jejím konci láká výhledem do pálavské krajiny. Užili jsme si architekturu s velkorysým pojetím veřejného prostoru.

Sluníčko nám tentokrát přálo, asi odměna za včerejší liják. U zámečku Pohansko bylo živo, nicméně mne zklamal fakt, že kvůli EET zrušili prodej nanuků. Zůstalo jen pivo a buřty.

Úžasnou krajinou kolem Dyje, plnou zeleně a hnízdících ptáků, jsme se přesunuli k hraničnímu přechodu Reintal, kde stojí hotel a restaurace Celnice. Architektura dosti tristní, ale každoroční chřestové hody jsme si ujít nenechali. Okruh zpět do Lednice jsme vedli tradičně kolem památek Lednicko – valtického areálu: Rendez-vous, kaple sv.Huberta, Tři Grácie, Nový dvůr, neminuli jsme poctivě ani jednu. Od loňska nás překvapila novinka – povrch cyklostezky, který je nyní zpevněný, bez výmolů a bláta.

Apartmán nás přivítal vychlazeným vínem, které jsme nezapomněli koupit v Obecní vinotéce v Pavlově.